MDŽ

Ještě dnes si pamatuji, jak jsme v bývalém zaměstnání polemizovali o tom, jestli nezadané, svobodné, bezdětné ženy mají nárok slavit MDŽ.

Nevím, jaký názor na to máte Vy, ale já jsem pro to slavit každý den. A oslavovat naše ženství je krásné, ať už je 8. březen nebo ne. A pokud i v tento den přiletí květina, dárek, úsměv nebo milé slovo, rozhodně se mu nebudu vyhýbat.

A jak to máme v dnešní době s tím naším ženstvím?

Hodně z nás se pod tlakem single života, manažerských pozic a obracením rolí v soukromém i pracovním životě naučilo postarat o sebe bez pomoci. Umíme si navrtat poličky, vést fungující firmy, zařídit opravu aut... Fungujeme více či méně v mužské energii a na tu naši jemnou, smyslnou, ženskou zapomínáme. Netančíme, nezpíváme, netvoříme. Jsme občas uhnané životem, prací a povinnostmi.

Stávají se z nás (snad jen) poloviční muži v ženském těle. A divíme se, že se necítíme naplněné, sebevědomé, krásné a milované.

I já to tak dlouho měla. A pak jsem začala na sobě pracovat, abych si ve chvílích, kdy nemusím plánovat, zařizovat a jít si za svými sny a cíli, mohla dopřát ten luxus být křehkou vílou a nechat o sebe pečovat.

Stále ještě nejsem stoprocentní, stále je co zdokonalovat. I teď mě ještě dokáže zarazit a překvapit, když potkám muže z "doby Oldřicha Nového", který mi pomáhá oblékat a svlékat bundu, otvírá mi dveře a je galantní, starostlivý a pečující. Ale když ho nechám, cítím se opravdu krásně a bezpečně. Zas se ve mně o trochu více probouzí ta něžná i vášnivá, sebevědomá a hravá žena. A ta je podle mého názoru pro opačné pohlaví velmi přitažlivá.

A tak nabádám nás ženy, dovolme mužům projevit jejich galantní mužskou stránku. A neřešme, co bude, až (nebo když) nás Oldřich opustí. Nejen na MDŽ.

A nabádám i vás muže, dejte nám pocítit to, že můžeme být křehkými květinami. Vrátíme Vám to v kuchyni nebo v posteli. A nezapomeňte na MDŽ.