Ze života koučky - poprvé

20.03.2017

Vždy jsem si psala deníky, jeden čas sdílela své soukromí i na blogu a dnes jsem se rozhodla, že některé momenty ze svého života budu sdílet i s Vámi. Věci, zkušenosti, události, které jsou osobní, ale dotýkají se i mého pracovního života a mého povolání koučky a lektorky.

A proč byste měli tyto články číst?

Odhalím Vám kousky své duše, svých myšlenek a kroků, které mě posouvají směrem Ke štěstí. Také proto, abyste viděli, že i já mám svoje bubáky, se kterými pracuji. Budu Vás tu také inspirovat vlastními zážitky, ale také informacemi, které můžou popostrčit i Vás. Zkrátka tu odhalím své slabé i silné stránky. Půjdu z kůží na trh.

A dnes první odhalení, první zpověď.

Nevlastním televizi, na televizi se dívám jen na návštěvách a už vůbec nesleduji zprávy. Důvodem je to, že nepotřebuji zahltit své večery vším možným negativním, co se v našem blízkém i dalekém okolí děje. Nejsem ignorant, to důležité a podstatné se ke mně dřív nebo později donese. Prostě si radši vezmu knížku nebo si najdu na internetu film nebo dokument, na který mám zrovna chuď a náladu.

O to víc mě potěšilo, když jsem byla oslovena televizí Prima, zda bych mohla pohovořit do večerních zpráv o štěstí.

A teď sledujte ty myšlenky, které mi naskakovaly: JÁ??????? Opravdu jáááááá????? To nemůžu. Můžu????? Jo, asi můžu. Před kameru????? To nemůžu!!!!!!! Nebo můžu?????? Jak budu vypadat? O čem tam budu mluvit? Co si o mně budou lidi myslet? Co si já o sobě budu myslet? Co si vůbec o sobě myslím? A tisíce proč jo a proč ne.

A tak jsem se statečně (s knedlíkem v krku a velkou nervozitou) postavila před kameru. A mluvila o tématu, které mě tak baví.

Zas jsem o kousek posunula svou komfortní zónu. A byla na sebe hrdá, že jsem se nezalekla této výzvy.

A také vděčná, že i reportéry zajímají pozitivní témata. Že i do večerních zpráv chtějí něco hezkého a milého (téma, ne mě).

Ty pocity, když jsem včera čekala, jestli nějaké katastrofa neodsune téma štěstí na druhou kolej a já měla ve společnosti kamarádů koukat sama na sebe, jak mluvím (vážně, bez úsměvu, důležitě) v televizi. Připadala jsem si trochu trapně, hrdě, vtipně..... Příště už to bude lepší, slibuju.

Ale jsem tam, ať si já i ostatní myslí, co chtějí. Štěstí je důležité a já si stojím za tím, že se pro něj můžeme rozhodnout.

A tady to máte http://play.iprima.cz/zpravy-ftv-prima/zpravy-ftv-prima-19-3-2017 v čase 24:07 - reportáž o štěstí.

Vaše koučka Ke štěstí

Míša